Len bohužiaľ, aj keby toto všetko sedelo, tak to ťažko vyvráti fakt, že mnoho svedkov počulo detonácie a to včetne reportérov, ktorí uskutočňovali priamy prenos. Svedkovia utekajúci z podlaží pod WTC sa vyjadrili jasne o mohutných detonáciách. Hasiči zasa o totálne zničenej lobby-vstupe do WTC a pod. Biely dym stúpajúci od základne veží asi tiež nebol len letný opar. Tvoje vysvetlenie je síce pekné ale ťažko obhájiteľné s ďalšími faktami, ktoré sú súčasťou príbehu pádu WTC. WTC nebolo zjavne iba o náraze lietadiel a to nezohľadňuješ vôbec. A nakoniec tu máme WTC č.7 bez nárazu lietadla, no s pádom veľmi podobným pádu WTC. Jednoduch faktorov ktoré niesú dostatočne vysvetlené tak veľa,že sa pád WTC nedá zúžiť iba na náraz lietadiel.

Nějak jste pořád nevysvětlil ono rozdrcení všech podlah, včetně oněch ocelových příhrad, pořád jste nevysvětlil úplné zničení spodní (konstrukcí mnohem masivnější) poloviny budov, obrovské trosky pláště vylétávající a zapichující se do okolních budov, nepyramidový tvar výsledných kup trosek a jejich příliš malou výšku, obrovské mraky prachu po celém jižním Manhattanu s vlastnostmi důvěrně připomínajícími pyroklast, squiby s vysokou výmetnou rychlostí zcela mimo kolapsovou zónu, obrovské krátery v okolních budovách, svědky zdokumentované výbuchy v suterému a výtahových šachtách dávno před "kolapsem" (pouze jediná šachta probíhala celou budovou z místa nárazu letadel).
Výrazně jste nadhodnotil možnou hmotnost trosek letadla zatěžující konstrukci - B767-200ER ve zcela intaktním stavu váží ~83 tun - nemohlo z něj tedy zbýt uvnitř budov 100 tun, notabene ne kdyby se (v pro něj v podstatě nemožné rychlosti - tedy u "UA175"- v dané výšce - 900+ km/h) to letadlo rozprsklo o ocelový barák.
Také jste výrazně nadhodnotil možné teploty konstrukce - ani dosavadní simulace NIST nepředpokládají u nosných prvků teploty 600C jinak než opravdu zcela izolovaně a i jak FEMA tak NIST odhadují teploty obecně mnohem níže. - Nejnižší odhad statické redundance nosné konstrukce těch budov byl ale obecně >2.5 na všech místech konstrukce - a proto by při oněch 600C nemohly budovy "povolit" - ani kdyby taková teplota zasáhla nosnou konstrukci celého patra - což zcela jistě nikoli - a i ze zcela "nejkatastrofičtějších" odhadů totiž navíc vyplývá, že nosná funkce nebyla nárazem letadel narušena natož zrušena u více než 20% nosných prvků celé konstrukce. Není mi také úplně jasné, kde jste vzal ony kari sítě v podlahách - to je pro mě trochu novinka, jakkoli bych to možná považoval za logické - prosím upřesněte zdroj - rád se poučím (už jsem o to při podobné příležitosti žádal jiného vědátora - bezvýsledně).
Co mi naprosto není jasné, kde jste vzal oněch "85%" resp. "49300" tun statické zátěže na jádře (pokud se nemýlím, obvykle se myslím uvádí, že staticky nesl budovy ze 60% plášť - proto "trubková konstrukce" - což mi přijde i logické, neboť plášť musel snést mnohem více dynamického zatížení při větrech a oscilacích), resp. "75%" na jádře a "25%" na plášti - poněkud ta vaše "trocha čísel" připomíná "hausnumera"- prosím zdroje a upřesnění - zda tedy "75%" nebo "85%"!
Hrubé pravopisné chyby vám pro tentokrát odpustím, ale zopakujte si shodu u neživotných substantiv - pak text působí nevěrohodně už jen když člověk vidí hrubku i v nadpisu - EDIT: á, koukám, že už jste to opravil (sice opět špatně - centra spadla nikoli spadly, no ale budiž ;) - tak aspoň k něčemu ten můj komentář byl - zkuste to i v samotném textu...

1. Iba taka drobnost. Pokial mam dobre informacie, tak veze neboli vysoke 411m, ale 417m (resp. 415m pri WTC2) - antenu nepocitame.
2. Uviedli ste, ze uhlovodiky horia pri max. teplote 800-900°C, no mne sa zda, ze sa to pohybuje okolo 650-700°C. Mozem sa mylit, pripadne by sa zisiel nejaky link na overenie :)
3. Pisete, ze pri 600°C straca stavebna ocel polovicu svojej pevnosti. S cim suhlasim, ale je potrebne polozit si otazku: Naozaj tam boli teploty az 600°C? Ja by som povedal, ze pravdepodobne nie. Ocel, ako kazdy iny kov/zliatina vedie velmi dobre ci uz elektrinu, ale aj teplo. Da sa teda s cistym svedomim predpokladat, ze teplo sa rozsirilo po celej ocelovej konstrukcii a takisto mozme pochybovat, ci na jednom mieste posobila po dlhsi cas teplota vyssia ako 300°C.
4. Uvadzate, ze najprv skolabovali vnutorne piliere v jadre. Tato skutocnost ale vobec nevyvracia ci nepotvrdzuje vasu teoriu, nakolko aj "demolatori" aj "oficialni" ako aj ine teorie potvrdzuju fakt, ze prve skolabovali/boli odstranene jadrove piliere. Bohuzial, Ameriku sme tentokrat nenasli ;)
5. Vase vedomosti o statike su ocividne a nemienim ich spochybnovat, ale je tu jeden velmi dolezity fakt, ktory hra velmi do karat riadenej demolacii. A to je uz velakrat spominany ROZTAVENY KOV v troskach WTC1,2,7. Pretoze aj vy tvrdite, ze ocel bola oslabena, nie roztavena.

http://www.youtube.com/watch?v=FFV0T_HLRuc explozia na zaciatku videa sa tyka wtc7, o ktoru sa (zatial:)) nezaujimate, ale dalej je vypoved Williama Rodrigueza, vratnika z WTC, hovori o exploziach ktore pocul este pred kolapsom vezi.

a este jedno kratke video http://www.youtube.com/watch?v=mDa94ADiiLA -mozno niekto zakopol o stativ kamery, a mozno ani nie ;)

... napsal jste to správně, tyto budovy opravdu nespadly. Mrkněte třeba sem: http://video.google.com/videoplay?docid=-8111577368685807466

budovy (hlavně jejich neocelové části) se shora každým okamžikem takzvaného "pádu" proměňovaly z velké části na prach, tudíž k zemi se přibližovalo mračno prachu obohaceno ocelovými "sirkami". Opravdu musíme obdivovat pevnost a stabilitu těch staveb, když je průběžně oslabovali výbušninama až k poslední a úspěšné akci. Ano, technicky to byla velice povedená demolice s tragickými a karmickými následky.

Jsem rád, že jsem v této věci prozřel, sice dost pozdě, ale o to větším studem, v čem všem jsem stále ještě OVČAN.

Chcete-li veřejně prezentovat své úžasné logické dedukce myšlenkové pochody a dávat návody, jak se něco stalo nebo nestalo, prosím, napřed si vezměte všechny události, co se prokazatelně staly a s nimi pracujte. Nepasuje-li nějaký údaj, je nutné, skládat či hledat a nalézat dál... :-)

Nebylo záměrem popsat v článku všechno, to by byl nepoměrně delší a spousta lidí by ho ani nečetla. Záměr byl rozvířit tu diskuzi, kde se pokusím na většinu sporných věcí odpovědět. Faktem je, že na pár věcí odpověď neznám, ale ty většinou na pád nemají podstatný vliv. Taky se omlouvám za pravopisné chyby, do budoucna se to pokusím napravit.
To: memorexlubo
Detonace nepopírám, jenom si kladu otázku, jestli svědci jsou odborníci na zvuk, kteří poznají rozdíl mezi zvukem výbuchu a třeba prasknutím ocelového nosníku. Pád čehokoli výtahovou šachtou není vyloučen a dopad z výšky cca 340m je už pořádně slyšet a tlaková vlna asi taky nebude zanedbatelná. Hlavně nemohu pochopit, co by tam odpalovali, když budova ještě po těchto detonacích nespadla. A na začátku jsem psal, že širšími aspekty se nebudu zabývat, ani WTC 7 taky ne, jenom taková poznámka, dvojčata nespadla podobným pádem jako WTC7. Dvojčata spadly odshora a WTC7 odspoda-a to je velmi zásadní rozdíl.
To: tumetuestumefaisdubien
Rozdrcení podlah je vcelku jednoduché, beton je směs písku, vody a pojiva a nemá nijak vysoké pevnost (v tahu je pevnost skoro zanedbatelná). A vůbec nemá rád lokální zatížení a už vůbec ne jakékoli rázy. Takže, když na betonovou desku spadne ocelový nosník s několikanásobně větší pevností a tvrdostí, musí se zákonitě rozbíjet a drolit. V průběhu pádu je těchto nárazů bezpočet a beton rozemílají na prach. Spodní části konstrukce byli rozbíjeny podobným způsoben, jen s daleko větší razancí-větší hmotnost a rychlost padajících trosek. Opět byli pravděpodobně strhávány nejdříve vodorovné nosníky a poté sloupy. Výška trosek se mi nezdá malá, když dosahovala výšky 8-9.pater. A nechápu, proč by měli mít pyramidový tvar, když to padalo v celé ploše půdorysu. Vyletující kusy mohli být vystřelovány několika způsoby. Pyroklasty a squiby mohli být způsobeny stlačeným vzduchem. Pokud ho stlačím v uzavřeném prostoru, tak se zvýší tlak (při konstantní teplotě). A pak povolí nejslabší část, u vnějšího pláště zasklení, a tudy pak vysokou rychlostí uniká. Výstřely sloupů mohl způsobit také vzduch, nebo osový ráz na sloup (ten se pak rozletí vysokou rychlostí do prostoru), nebo pružné nárazy padajících trosek. Výbuchy v suterénu viz výše.
U letadla jsem bral hmotnost letadla 76tun+náklad 30 tun, proto to rozpětí hmotností. A pokud se zastavilo na jádrových sloupech, tak jsem uvažoval, že většina z trosek letadla bude právě tam.
Při odhadu teplot jsem vycházel ze zkoušek požárů http://www.prportal.cz/archives/254-Poarni-zkouka-v-Mokrsku-prvni-vysled... , kde je simulován běžný požár. Tam se teploty pohybovaly až kolem 900°C (jinak na simulace FEMA a NIST se dívám dost skepticky po těch výkonech co předvádějí). Máte pravdu, že rezerva konstrukce tam byla-někde jsem četl, že jádrové sloupy zatíženy na 50%, vnější sloupy na 20%, což zhruba odpovídá 2,5x předimenzování. Ale má to jeden malý háček. A to je těch 20%(někde 25%-přesně 12 ze 47 jádrových sloupů dle NIST) zničených jádrových sloupů. Jejich zatížení přeberou sousední sloupy, takže jejich rezerva rapidně klesne. Pak jsou přitěžovány od sil, které se snaží natočit vrchní část, takže se vyčerpává další rezerva. A kolem je oheň, který je rovněž oslabuje. To už je docela dost přitížení. Kari sítě jsem uvažoval jako běžnou výztuž, která se tohoto typu podlah dává. Prostý beton tam být nemůže, ten by popraskal, normální výztuž je zbytečná a drahá. A taky mě trochu zmátl tento obrázek http://www.911research.wtc7.net/wtc/arch/floors.html , kde je naznačena síťovina (podrobnějším průzkumem jsem zjistil, že to mají vyobrazení podlahy). Osobně si myslím, že tam muselo být něco podobného jako KARI síť, je to osvědčený a nejlevnější.
Za čísla se omlouvám, nevím, jak mi to ujelo, již jsem to napravil. A to rozložení zatížení je odhad z konstrukce věží. Statické svislé zatížení přenáší převážně jádro-má větší zatěžovací plochu+je tam většina technologií+nese stožár na střeše. Vnější sloupy naopak převážně nesou zatížení od větru. A v době nárazu žádný extra vítr nebyl. Je možné, že ten poměr může být 70/30, ale stále jádrové sloupy ponesou více svislého zatížení. Přesný výpočet bohužel zatím nemohu provést, protože neznám dimenze vodorovných nosníků, ani použité technologie.
To: okmas
Ad1) Asi jsem čerpal ze špatných podkladů. Snad 6 resp. 4m nebudou hrát tak velkou roli.
Ad2) Viz odkaz výše
Ad3) Ocel je sice dobrý vodič tepla, ale do sousedního domu teplo nedovede. Zkuste si zahřívat zapalovačem 1m dlouhou ocelovou tyč průměru 10mm na jednom konci a sledujte za jak dlouho a na kolik stupňů se zahřeje druhý konec. Myslím, že druhý konec o tom zahřívání nebude vědět.
Ad4) To jsem uvedl jen pro pořádek. Myslím, že jste mě o to i žádal na jiné diskuzi.
Ad5) Roztavený kov nedokážu vysvětlit. Ale s pádem to pravděpodobně nesouviselo. Ví se, co bylo uskladněno v podzemních podlažích? Nemohl tam být uskladněn nějaký podporovač hoření?
To: astar
Ocel je myslím výborným vodičem zvuku i vibrací. Takže pokud něco praskne nebo spadne, tak ocelové sloupy to přenesou do základů. A prasknutí masivního sloupu je už pořádně slyšet a ráz do konstrukce bude taky dost velký.
To: hledající a nalézající
Udělejte si malý pokus, vezměte cca 58000 tun ocelového šrotu a pusťte to z výšky 300m na 100 mm betonovou desku. Myslíte, že ta betonová deska zůstane celá?
Pokud chci napadat něčí názor na pád dvojčat, tak bych měl něco o konstrukci, stabilitě a vlastnostech materiálů něco vědět a ne jen slepě opakovat něčí názor a ten brát za svatý. Pak by se mohlo lehce stát, že se dostanete na úroveň důvěryhodnosti oficiálních teorií.

Dobry den,
musim priznat ze clanok je zaujimavy a ma nieco do seba, ale... niesom sice vystudovany statik ani sa moc nerozumiem do stavbarskeho a architektonickeho remesla, ale vystudoval som mechaniku v strojarenskom odbore a myslim si ze technicke myslenie mam celkom vybudovane ;) netvrdim ze oficialna verzia je pravdiva a ani netvrdim ze slepo verim "konspiracnym" teoriam, ale tie mi pridu skor realne ako ta oficialna... Hlavnou myslienkou tohto komentu by mala byt symetira celeho deja... podla mna tie budovy (vsetky tri) spadli symetricky kolmo dole s malinkymi odchylkami ale pri takej komplexnosti objektu su pripustne... spadli jednoducho do vlastneho podorysu... podla mna taka vysoka budova (cez 400 metrov) vo volnom priestore nemoze spadnut kolmo dole ak je narusena iba z jednej strany sposobom akym boli narusene WTC 1 a 2... ked podpilite strom na jednej strane tak nepadne kolmo do seba... ani ked postavite konstrukciu lesenia do "vysokeho kvadra" a z jednej strany odoberete rurky tak nespadne kolmo dole... takisto ako strom aj lesenie sa nakolnia a spadnu na stranu a to tu kde nastalo narusenie ich symetrie... jednoducho symetricky jav nemozme vyvolat nesymetrickym vplyvom... loptu do basketbaloveho kosa nehodime priamo do kosa (v pripade ze stojime celom smerom ku kosu) tym ze budeme jednou alebo druhou rukou posobit na loptu vacsou silou... ked pred sebou roztlacime bicykel na ktorom nik nesedi tak nepojde "symetricky" rovno pred nami ak nan nebudeme posobit rovnakymi silami v smere pohybu... proste nech to s WTC bolo akokolvek, podla mna keby mali spadnut symetricky smerom dolu tak ich pad muselo vyvolat nieco symetricky posobiace na konstrukciu... a priznajme si ze naraz lietadla z jednej strany to nebol...
Nebolo to prilis vedecke ale snazil som sa...
dakujem za precitanie :D

Hlavní nosné sloupy zkolabovaly dvěma možnými způsoby: buď se šikmo „usmykly“ nebo vybočily a praskly. Je to vcelku jedno, důležité je, že půdorysně již na sobě neseděly a spadly na vodorovné nosníky podlaží.
To že se sloupy „usmykly“ nebo vybočily a praskly možné je, ale neznamená to že za sebou táhly na stranu i ten zbytek sloupů a celý vršek nad nimi. Aby sloupy se záteží 15 pater nad nimi spadly na vodorovné nosníky podlaží, musela by se najednou všechny vylomit na stejnou stranu. Pokud by šel každý na jinou, tak tím spíš ten celý vršek spadně vodorovně dolů, protože nebude vědět na kterou stranu se dát A jak je vidět, celý vršek se propadal přímo dolů, ne nikam na stranu, tak aby sloupy z jádra narazily do vodorovných podlaží.

pouze propichují a demolují vrchní část,
Takže pak už zbytek věže drtí jen padající trosky? To že zbytek veže drtil ten vršek by se ještě řící mohlo, přeci jenom je to kompaktní masa. Ale jak sám píšete vršek to nebyl. (což je patrné i z toho že z něj nic nezbylo)
Takže vršek se propadne, stáhne s sebou pár podlaží, pak se rozdrtí o jádrové sloupy a spolu s dalšími troskami dopadají na další a další podlaží a drtí je? No jestli v tom jádrové a vnější sloupy nehrají žádnou roli, tak by tím pádem měly zůstat stát, ne? Jednotlivá podlaží se z nich snadno ulomí. Ale hlavně, když se dívám na video kolapsu, tak mám pocit jako kdyby skoro všechny trosky letěly pryč z půdorysu budovy, místo aby padaly v půdorysu. A lítají daleko a obrovskou silou.
Viz tyto obrázky:

A ještě když padající trosky dopadnou na podlaží pod nimi, tak se logicky musí o něco zpomalit a taky ztratí nějákou tu sílu potřabnou k uvolnění patra, a těch pater je tam celkem dost. (A to ještě vemte, že s sebou mají strhávat i vnější plášť?!) Kdyby se na každém o něco zpomalily, nebyl kolaps tak rychlý, rozhodně ne téměr rychlostí volného pádu. To je ten NEwton. Padají snad trosky volně vzduchem? Ne. Padají přes mnoho pater a ještě je přitom uvolňují. Jak by asi mohly padat téměř rychlostí volného pádu? Cituji z 911 mysteries demolition: Můžete projít zavřenými dveřmi stejně rychle jako otevřenými?

Tím se začal vršek naklánět a v okamžiku kolapsu všech (nebo většiny) jádrových sloupů se začal propadat dolu a naklánění se zastavilo.
Ono se to naklánění nezastavilo. Podívejte se pořádně na nějáké video z dobrého úhlu. Vršek se velmi rychle propadá dolů ale zároveň na bok. Na chvilku se schová do prachu, ale když se má objevit padajíc na bok, jsou z něj najednou už jenom trosky.

Trochu nechápu pointu vašeho prvního odstavce. Jelikož jsou sloupy průběžné, tak musely vše co je nad nimi táhnout-spíše ale byly tlačeny vrškem. A pokud sloupy již na sobě nesedí, tak už skoro neexistuje možnost jak je na sebe vrátit. To by jste je musel nadzvednout a znovu na sebe položit. Jestli se usmykly všechny na stejnou stranu nebo každý jinak je nezjistitelné a hlavně úplně jedno, protože směrovou stabilitu stále zajišťuje vnější plášť. Proto to padá svisle dolu a naráží do vodorovných konstrukcí. Co se dělo pak se můžeme jen dohadovat, chvíli to pravděpodobně ještě propichovalo podlaží, pak se to pravděpodobně začalo příčit a lámat a dál už pokračovaly jen rozlámané trosky.
A proč nezůstaly stát jádrové a vnější sloupy? Protože nebyly horizontálně drženy a padající trosky do nich zcela určitě narážely a jejich únosnost na boční zatížení je daleko menší než na osový tlak. Pak tam také mohlo docházet k dost velkým rázům do těchto sloupů, po kterých se rozletěly na kusy. Viz špagetový test http://www.math.psu.edu/belmonte/spaghetti.html od kolegy Ghost_Bustera. A všechny trosky nemohly odletět pryč, to by tam pak nebyla hromada trosek vysoká 8~9.pater. Hlavní část trosek padala půdorysem budovy. Odletují trosky se dají vysvětlit buď rázem a následným vymrštěním částí sloupů (špagety), nebo velkým tlakem vzduchu, nebo pružnými rázy (to pro části co neletěly moc daleko). Zastavím se u tlaku vzduchu, protože nad ním se asi většina pozastaví. V každém podlaží je 15000m3 vzduchu, který je stlačován rychlostí skoro volného pádu a vnější plášť je neporušen. Takže když tento vzduch stlačím v uzavřeném prostoru při konstantní teplotě na 1/10 objemu, tak tlak vzroste 10x. Takže mi vyjde tlak kolem 100tun/m2 (pokud se mýlím tak mě prosím opravte). Takže bych ten tlak zase tolik nezatracoval. Máte pravdu, že pokud na něco padající trosky narazí, tak musí zpomalit. Otázka je jen o jaký čas. Takže to záleží na velikosti odporu. A pokud ten odpor je malý, tak zpomalení bude zanedbatelné. A pokud pádu stojí v cestě vodorovné konstrukce dimenzované na běžný kancelářský provoz, tak odpor asi nebude moc velký. Již jsem jednou dělal energetické srovnání: Pokud si spočítám potenciální energii vršku vůči zemi kam spadne, tak mi při hmotnosti 58000tun a výšce 344m vyjde 200xE9 MJ. Pokud použiji teorii pádu na vodorovné konstrukce, tak mi vychází pot.energie betonu 34xE6 MJ(100mm beton, výška 340m), vodorovné prvky v jádru na 106xE6 MJ(odhad I 400, výška 340m) a příhradové nosníky na 170xE6 MJ(odhad 20kg/m, výška 340m), takže celkem odpor patra 310xE6 MJ. Takže když se na to podívám, tak odpor konstrukce je o řád menší. Citát je nádherný, ale podle mě to pouze polopravda, ostatně jako většina věcí co se na těchto webech vyskytuje. Co když do těch zavřených dveří vjedu autem, jaké bude zpomalení auta?
U WTC2 to ještě chvíli setrvačností padalo na bok, ale pak se tam opět začaly pohybovat jádrové sloupy směrem k zemi a při tomto pohybu již rozbíjely jednotlivá patra. Když to letělo bokem na neporušený vnější plášť, tak je zákonité, že ten to musel „přeříznout“ a zbytek dokonaly opět nárazy ocelových nosníků. Ono je možné, že na rozbití stačilo jen to naklonění, přece jenom na to budova nebyla dimenzována.

Většina nosnosti vertikálních konstrukčních prvků u WTC 1 i 2 se vyskytovala na plášti těch budov. To co tady tvrdíte jsou jednoduše často nesmysly, které si často cucáte z prstu.

ad. zatížení Je úplně jedno jestli říkáte 85% resp. 15% nebo 75% resp. 25%, nebo nyní už 70% a 30%. Toto vaše posunování v číslech jasně vypovídá o vaší důvěryhodnosti a odbornosti a absolutním nezájmu o reálnost čísel z nichž vycházíte - a váš postup je tedy jasně nevědecký - neboť zjevnou manipulací s daty a fakty chcete viditelně dosáhnout kýženého výsledku vašeho zkoumání - vyvrátit hypotézu o řízené demolici. Přesně jako NIST.
Ve skutečnosti byla statická nosnost u WTC 1 i 2 přibližně 40% na jádře a 60% na plášti. Primární funkcí jádra nebyla funkce nosná, ale funkce vyrovnávací - lapidárně řečeno držet budovu s poměrně elastickým pláštěm ve vzpřímeném vertikálním stavu. Jednalo se ve své době o revoluční design, který umožnil vytvoření velkých, nosnými prvky nepředělených, kancelářských ploch a především podstatné zlehčení celé konstrukce při zachování úplné odolnosti nosné funkce proti uragánům až do rychlosti 160km/h.

ad zvuky výbuchů - výbuch hypersonické trhaviny jako RDX je zcela jasně odlišitelný od jakéhokoliv zlomení nosníku, zvlášt když takové pozorování provádí zkušení hasiči nebo policisté. Navíc ze svědectví Williama Rodrigueze vyplývá, že k výbuchu v suterénu došlo zřejmě dokonce ještě před nárazem letadla do budovy. Nemám zatím žádný důvod považovat tohoto svědka a hrdinu 11. září, který zachránil četné osoby, za nevěrohodného. Jinak Termit není výbušnina ale hořlavina, jakkoli nikdo nevylučuje použití tzv. nanotermatu s až lehce podsonickou rychlostí hoření - který by se už za výbušninu považovat vpravdě dal.

ad kari sítě - Vycucal jste si je z prstu podle nějakého obrázku? To je teda opravdu odbornost... Kari sítě jejichž funkci částečně nahrazovalo prolamované ztracené bednění. To vidí i laik. Možná, že tam i kari sítě byly, ale pokud vím, neexistuje na to žádný zdroj - a to jsem se po tom sakra pídil - nemůžeme si je tedy ale přece vycucat z prstu jen proto, že je to "osvědčený a nejlevnější".
Osobně si ale myslím, že tam nebyly, protože bychom jich pak v troskách museli vidět doslova klubka - v budovách by jich musely být opravdu doslova statisíce m3.

ad. výška trosek: tu lze dobře odhadnout například z této fotografie: http://911.yweb.sk/galleries/nasekana-ocel/co-ostalo-zblizka/01MVC-004F.... Je z ní patrné, že ona hromádka trosek ztěží dosahovala výšky lobby WTC 2, statisíce tun betonu a příhradových nosníků podlah jakoby skoro zcela zmizely a v dopadové zoně po nich není příliš památky. A to ačkoli lze hrubě odhadnout, že objem materiálu podlah byl ve WTC 1 a 2 přibližně 4x vyšší, než objem železné konstrukce pláště i jádra dohromady - tedy i na výsledné hromádce by onoho betonu podle zákona pravděpodobnosti mělo být objemově 4x více než oceli - písek ani cement nemají opravdu řádově nižší hustotu než ocel - a pustíte li si zrnko písku z baráku, zjistíte, že jeho pád bude probíhat přibližně na rychlosti volného pádu ocelové kuličky - rozdíl ve zrychlení bude celkem zanedbatelný a rozhodně ne pětinásobný, navíc kolem dokola podlah byl poměrně hustý plášť budovy, který by měl alespoň částečně odrazem zabránit rozptylu betonu podlah po okolí, jakož i to, že rozdrcený beton dále zvýší svůj objem "načechráním" - a tudíž by ho mělo na výsledné hromádce, především v jejím středu být objemově ještě více než 4x tolik, co oné oceli. Nic takového ale nevidíme, a proto můžeme i z tohoto celkem vážně usoudit, že "kolaps" budov nebyl pravděpodobně způsoben pouze gravitací - jakkoli i ta se na něm jistě podílela. Takže, co se vám zdá nebo nezdá, je opravdu irelevantní, důležitá je alespoň elementární matematika.
(V pozadí fotky je stále vidět zbytek WTC3, takže se jedná o fotku velmi brzy po 11. září. Povšimněte si prosím též, že právě nejspodnější části pláště zůstal plášť nejméně poškozený a vazná funkce mezi prefabrikáty zůstala zachována - jakkoli právě tam by měl být rozbit největší kinetickou energií největšího množství dopadajících trosek.)

ad squiby: To jste asi nemyslel vážně, viďte - že by izolované squiby s výmetnou rychlostí ~30 m/s vznikly tím, že se v prostoře o objemu nějakých ~10000+ m3, širokých až ~15m, stlačí (mě tedy vpravdě zcela neznámým mechanismem) vzduch, vybije okno jen v izolovaném místě a aniž by kde v blízkosti cokoli padalo (předpokládáme-li, že kolaps začal v zóně nárazu letadla a pod ním byla nosná konstrukce zcela intaktní), kolapsová zóna je právě 10-30 pater intaktního betonu o tloušťce 10 cm nad squibem ?? atd. To je skutečně úsměvné vysvětlení - kolikrát už jsme to slyšeli...

ad "Výstřely sloupů mohl způsobit také vzduch..." Vy jste asi dost střelený střelec od boku, viďte? Uvědomte si, kolik ty sloupy vážily!... Žádný vzduch v prostoru zaskleném kolem dokola 8-12 mm sklem by s nimi nepohl ani o centimetr, natož o těch někdy až 100+ m.

ad. "pokud se zastavilo na jádrových sloupech, tak jsem uvažoval, že většina z trosek letadla bude právě tam" - no většina možná, ale opravdu těžko všechny trosky. Druhou stranou budovy podle vládní verze vylítly přinejmenším motor a podvozek - nejtěžší resp. "nejhustější" části takového letadla. Velmi pravděpodobně i spousty dalších menších trosek a samozřejmě i onen téměř neporušený pas pana Satama al-Suqamiho - což tak nějak přibližuje, jak je asi celá ta vládní historka s únosem vůbec pravděpodobná a věrohodná...

ad. "přesně 12 ze 47 jádrových sloupů dle NIST) zničených jádrových sloupů" - ve skutečnosti se předpokládá, že přeražených jich bylo u WTC1 -3 u WTC 2 -5 , vážně narušených u WTC1 -4 a u WTC 2 také 4 , lehce zasažených u WTC1 -6 a u WTC2 -1 - to je pouze odhad a nikdo to přesně neví. Takže opět "přesné" číslo "12" je opět váš výcuc z prstu. viz:
http://911.yweb.sk/images/wtc/column_damage/WTC1Damage.jpg
http://911.yweb.sk/images/wtc/column_damage/small_WTC2Damage.jpg
Vy se mi snad zdáte.

ad. "Pokud chci napadat něčí názor na pád dvojčat, tak bych měl něco o konstrukci, stabilitě a vlastnostech materiálů něco vědět" + "Zkuste si zahřívat zapalovačem 1m dlouhou ocelovou tyč průměru 10mm na jednom konci a sledujte za jak dlouho a na kolik stupňů se zahřeje druhý konec. Myslím, že druhý konec o tom zahřívání nebude vědět."
- ano, měl byste o něčem něco vědět, hlavně klíčová data, ne jako to železo o teplu :) - ano, druhý konec nebude o něm moc vědět, protože - jak správně díte - ocel je poměrně dobrý vodič tepla - a proto se cestou většina tepla předá mnohem chladnějšímu vzduchu podél tyče.
Požáry ve WTC možná měly teplotu i až 900C - ale byly izolovány na jednotlivá patra, z nich hustá síť jak jádra tak pláště odváděla teplo směrem nahoru i dolů, stejně jako rozbitými okny bez problémů proudící vzduch (tehdy tuším vítr o rychlostí 3-6 m/s) - jistě dostatečné množství tepla na to, aby se drtivá většina prvků nosné konstrukce v patrech zasažených požárem - které v kancelářích typicky trvají 20 minut, než zkonzumují přítomné hořlaviny (a nejinak tomu bylo u WTC 1 a 2) - nemohla zahřát v žádném případě na teplotu oněch odhadem >700C - kdy by se teoreticky dalo vůbec uvažovat o celkovém selhání nosné konstrukce vlivem ohřevu a ztráty pevnosti resp. nosnosti - vzhledem k předpokládané redundanci konstrukce budov v jejich nosnosti.
Pokud vím jediný známý kus oceli z místa požárů byl testován na teplotu, které pravděpodobně při požáru dosáhl - a výsledek byl 250C! Zavilí proponenti OCT z vládních agentur odklízejících trosky by jistě nelenili a našli by nám v troskách ony kusy železa vystavené teplotám vyšším. Nic takového se však nikdy nestalo (kromě oněch "meteoritů" ze suterénu), a proto Occamova břitva - vzhledem naprosté nepravděpodobnosti teploty nosných prvků byt i jen blízko 600C i při vaší teplotě požáru 900C - velí, že tam žádná taková teplota oceli vůbec nebyla - tedy rozhodně ne jinak než zcela izolovaně. Žádný byť i jen částečně věrohodný důkaz o tom pokud vím neexistuje. Nebylo to možné ani na jádře, které spoustu tepla muselo odvést, natož plášti vystaveném navíc přímému ochlazovacímu efektu okolního vzduchu (tam bych tu teplotu odhadoval na <100C - vzhledem k lidem viděných v oknech a průrvách po výbuchu). Na celkové selhání vlivem požáru, byste ale při dané redundanci potřeboval, aby teplota nosné konstrukce dosáhla oněch řekněme odhadem >700C - a v celém patře naráz. U čehož lze s naprostou jistotou tvrdit, že nic takového se při běžném krátkém požáru kancelářského vybavení v několika patrech, jak jsem viděli u WTC 1 i 2, stát ani vzdáleně nemohlo.
Záhada vyřešena - samotný požár nemohl být vzhledem k redundanci >2.5 a poměrně nevýznamnému poškození nosných prvků (celkově zcela maximálně 20%) příčinou totálního selhání nosné funkce - ani jádra a už vůbec ne perimetru dotyčných budov. Tečka.
Navíc lze předpokládat, že zatížení pater se právě v patrech zasažených požáry naopak v průběhu jeho postupování snižovalo - a to z jednoduchého důvodu - hořlavé zařízení shořelo a "odešlo" z podstatné části ve formě kouře rozbitými okny - to podlahám - pokrytým údajně troskami letadel - paradoxně zase odlehčilo a nemohlo tedy tím spíše dojít k jejich signifikantnímu průhybu - jak předpokládají simulace NIST (ačkokoli jim to jasně experimentálně vyvrací jejich vlastní pokusy tuším v Underwriters). Pokud skutečně došlo k ohýbání stěn perimetru směrem k vnitřku budovy - jak je vidno z množství fotografií - což byla podle NIST bezprostřední příčina úplného selhání jeho nosné funkce - muselo by to být vzhledem k redundanci nosné funkce pláště (podle vás možná dokonce 5.0 - alespoň to by se dalo vyčíst z vašich "20%" zatížení pláště) a oné jasné fyzikální nesmyslnosti NIST popisovaného mechanismu ohýbání dovnitř (viz názorné obrázky: http://911.yweb.sk/images/co-hovoria-o-pade-WTC-oficialne-spravy/taha.jp... a http://911.yweb.sk/images/co-hovoria-o-pade-WTC-oficialne-spravy/netaha....) - způsobeno úplným selháním nosné funkce jádra v místě poškození (a ještě nejspíše přidáním pár slušných závaží :) ) nebo narušením jeho nosné funkce hluboko pod místem nárazu letadla - což by bylo možné celkem nepozorovaně zařídit jeho přepálením pomocí termitu v suterénu budovy - čemuž by nasvědčovaly ona jezírka roztavené oceli - nebo jednoduše jeho odstřelením trhavinami tamtéž - čemuž nasvědčuje svědectví Williama Rodrigueze - nebo někde v úrovni lobby - čemuž nasvědčují četné fotofrafie šikmých řezů na jádrových sloupech trčících z trosek, nebo prokazatelné poškození lobby dávno před kolapsem - viditelné na videu bratří Naudetů a potvrzené mnoha svědky - a nebo vším dohromady). Požárem v místě nárazu letadla to ale velmi jistě být nemohlo. Můžete si samozřejmě psát další rozsáhlé elaboráty plné dat vycucaných z prstu, ale počítám, že na tomto strohém faktu toho vzheldem k vaší zjevné vědecké zhůvěřilosti moc neoddiskutujete, a moc lidí nepřesvědčíte, protože vám tu moc lidí asi věřit nebude - po tom, co jste zde zatím předvedl. A opravte si alespoň v článku ty hrubky proboha, vždyť je to hrozné - jak s tím chcete, aby vás vůbec někdo bral vážně??

Budem teraz reagovat z casti aj na vase vyjadrenia este z predoslej diskusie na clanku "Stretnutie s Richardom Gageom".
Ako aj vy tvrdite, v com sa mozme zhodnut, ze cela sprava od NIST-u je jedna velka tragedia. Ma to vsak hacik, ak by bola vasa teoria kolapsu pravdiva, alebo aspon velmi pravdepodobna, preco potom NIST nevydal spravu, ktora by hovorila priblizne o takomto kolapse?
Cisto predpokladam ze v NIST-e moze pracovat aj vyse tisicky spickovych vedcov, ktori sa zaoberaju vsetkymi moznymi aj nemoznymi aspektami vedy (oddelenie skumania lienok vo volnej prirode a podobne ;). Preco potom nevydali spravu, podobnu tej vasej teorii, ktora by bola odovodnitelna a realna? Preco si namiesto toho vybrali tieto zvasty? Vlastne, zabudol som, NIST o kolapse vlastne hovori hole nic :D. Ale preco? Ak by to bolo takto jednoducho vysvetlitelne ako aj vy ste casto hovorili s "elementarnymi znalostami statiky", preco je potom vedecka hodnota tejto spravy porovnatelna so sbierkou Dobsinskeho rozpravok?
Napiste im mail, nech vas zoberu :)

Takze ja sa nebudem teraz vyjadrovat k samotnemu clanku, kedze uz som mal tu cest s autorom zopar krat diskutovat a po zisteni ze ten clovek nema zakladne fyzikalne znalosti (neviem ako statikovi moze byt neznamy zakon zachovania energie) som proste zistil, ze to nema cenu. Po case to zistite aj vy.

Pan makak, ja Vas len prosim uz ked prispievate na blog, aspon budte na tolko korektny a nepiste nezmysli v nadpise. Vas nadpis mi pripada ako z bulvaru. Ked sa tu snazite dokazat (to ci sa Vam to podarilo alebo nie neriesim), ze budovy mohli spadnut same, to neindikuje, ze neboli pouzite vybusnimi. Dokazy v matematike Vam zjavne tiez moc na skole nesli. Dakujem

Zdravým všetkých ...
Začnem nejak zo začiatku.Ak sa ku mne dostali mnohé dokumenty, alebo konšpiračné texty a filmy...mnohému som veril ak nie všetkému.Avšak časom skúmaním a vďaka viacerím informáciam som na rozpakoch, pretože nemožem povedať na 100% že je to tak, lebo sú to ďalšie informácie ktoré treba npadnúť a znova preskúmať.Taktiež dlhé roky som v tom že na WTC žiadne teroristické útoky neboli spáchané, pretože veci okolo toho sú dosť pofidérne čo sa týka oficiálneho vyhlásenia.
Čo sa týka diskuzie makak vs all :) Rád by som poznamenal par vecí:
1.) Makak povedal ze bude brať do úvahy len proces čiste technický, čiže nerozoberal okolité informácie(explozie,vypoveď svedkov,wtc7,vládne komentáre a dalších xxx vecí)
2.) Mne tiež pripadajú vaše komentáre na makakovú osobu dosť agresívne a napádajúce v niektorých prípadoch až výsmešné.Narozdiel makak neútočil nijakým sposobom na nikoho len sa snažil objasňovať svoje fakty založené na svojích odborných znalostiach.Ja osobne sa makaka nejak nechcem zastávať a ani netvrdím že má pravdu, pretože ak som povedal na začiatku : vždy sa najdu nové informácie a poznatky ktoré treba napadnúť a preskúmať aby sme uzreli pravdu.
3.) Nespatril som že ste makakovy vyvrátili jeho (teóriu) že by dvojičky nemohli spadnúť vďaka zákonom pána Newtona :) Ale argumentovali ste len na základe tých xxx mnohých vecí čo sa netýkajú technického hladiska, ale skôr hlbkového vyšetrovania kde zapadajú každé detaili.

Dalšia zaujímavá vec čo som postrehol je dôkaz, prečo nemá makak pravdu : prečo NIST nepodala také argumenty ako pán makak, keď sú tak pravdivé ? Buď makak nemá pravdu, alebo ak poznamenal chcu kryť nejaké iné veci(použili inu ocel než mali,alebo iné úsporné opatrenia)

Zatial mi to príde aj tak nejak nepodstatné či tam tie nálože boli alebo neboli, či ten pád zariadil náraz lietadiel a následný Newton :P, alebo dodatočné explózie, keďže vieme že tie lietadla neovládali teroristi.(vďaka mnohým dôkazom)A ja ako aj mnohý by sme sa radi dopracovali k pravde.Kto presne a za akým cielom to spáchali.Domienok je mnoho, ale radi by sme sa dopracovali k vedeckím faktom a nielen ku konšpiračným teoriam čo sa môže diať alebo ako to asi bolo ...pretože toto sa stalo a chceme vedieť pravdu.Netreba sa chytiť jedného názoru a zastávať ho ale byť pootvorený aj iným názorom, len tak môžeme zistiť pravdu.

Toto bol len taký offtopic :P, pretože sa nechcem miešať do vaších vedeckých rozhovorou, lebo nemám dostatočné vedomosti o statike, dynamike atd.Ale som velmi rád že môžem čítať vaše príspevky, dozvedieť sa nové informácie priučiť sa a zistiť pravdu, alebo aspoň si utvoriť vlastny názor.

Verím len v sám seba pretože viem že som.A vo veci ktoré sú vedecky dokázané žiadne konšpirácie.Tym druhým niesom si isty pretože veda kráča stále vpred. :)

Zámerom tohto príspevku bolo oživiť diskusie o páde WTC, čo sa makakovi zjavne podarilo, aj napriek jeho, vtipným analýzam a výpočtom. Aj ja mám za sebou nejakú tú stovku projektov statiky, tak ľahko odhalím jeho rýpavé hlášky, napr. keď nazve stovky ton rozdrveného betónu na púder - oblakom prachu.
- Na jednej strane rozdrvené stropy - ale stále dokážu vytvoriť pretlak vzduchu, ktorý vystreluje privarené stĺpy do vzdialenosti 150m.
- Lietadlo takmer celé explodovalo mimo budovu, ale stále priťažuje strop hmotnosťou 80 až 100 ton. (Plne naložené môže letiať max. 108ton. Naviac únosnosť 1-ho podlažia je asi 1000 ton a horné podlažia neboli v prenájme, boli úplne vypratané).
- V jeho „rozbore“ sú stĺpy šikmo ustrihnuté, alebo prasknuté krehkým lomom, OD ZAŤAŽENIA POŽIAROM (Veď je to jedno ako...).
- Konštrukcia WTC , navrhnutá PROTI REŤAZOVÉMU ZRÚTENIU, spadne na svoj pôdorys v rovnakom scenári, či na ňu tlačí 15 alebo 30 podlaží. (WTC1 – subtílnejšia konštrukcia horných 15 podlaží, drví silnejšiu spodnú stavbu po prízemie. WTC2 – 30 podlažná, extrémne vychýlená časť , drvením podlaží pod sebou sa spontánne vyrovnáva a dostáva do stabilnej zvislej polohy, opäť po prízemie.
- Úplne excentrický náraz druhého lietadla , vlastne len lizol fasádu, jadrové stĺpy zachytila tak špička krídla, aj napriek tomu jadrové stĺpy s 2000% rezervou (prevádzkovou), sú všetky „ustrihnuté“ v rovnaký čas.
Kancelársky požiar má 900°C (cigareta má 1000°C).
- Majitelia budov chceli zakryť nekvalitný materiál, alebo chýbajúci protipožiarny postrek, tak rýchlo v Číne roztavili oceľové dôkazy, štát vtedy zaznamenal 3000 mŕtvych, ale nezaistil dôkazy a na vyšetrovanie investoval 3mil $, čo je 2,5% v porovnaní s vyšetrovaním kauzy Monika Lewinski :-)).