Ako mozes potrestat toho naj.... k.... pracuju v jednom time ich nepotrestas nikdy. Ovladaju uz snad skoro vsetko.Je to velky amero projekt, bojim sa ze uz sa to neda zastavit. Mozme sa len pozerat.

To že mě považuješ za delegáta dalších zde přítomných lidí z 911Blog.yweb.sk je mi ctí, fakticky to tak dopadlo i když formálně jsem samozřejmě nikým zmocněn nebyl.
Ke Tvé druhé otázce:
Myslím, že Systém je nastaven velmi transparentně:
bezskrupulózní lháři jsou za tímto způsobem projevenou loajalitu "pro výstrahu" ostatním zpravidla neprodleně a zcela nemilosrdně POVÝŠENI. Tím jsou lépe izolováni od nevyzpytatelně se hemžících davů a mohou své lži šířit mnohem bezpečněji, efektněji a efektivněji.

Nějaké další připomínky?

Takze, to co sa pan Gage snazil ukazat tym experimentom s papierovym modelom je to, ze 1/5 budovy nemoze nikdy , zdoraznujem NIKDY, rozdrvit 4/5 z rovnakeho materialu pod sebou iba vplyvom gravitacnej sily. Je jedno ci by bol ten model z ocele a zelezobetonu, plasteliny, papiera, PVC alebo cohokolvek ineho...

- Ad Nepřesnosti a zavádějící informace:
To, co Vy považujete za nepřesnosti a zavádějící informace, jsem si přečetl na konkurenčním diskusním fóru, myslím, že Vaše připomínky jsou podnětné, ještě jsem neviděl takhle podrobnou věcnou argumentaci vedenou snad v upřímné snaze o vypátrání objektivního vysvětlení - byť z opačné strany fronty. Pokusím se tím důkladněji prokousat, vyhrotit sporné body, mohlo by to být oboustranně přínosné.
- Ad Experiment s papírovými krabicemi
Proč hodnotím pozitivně experiment s krabicemi, jsem uvedl ve svém článku, jako doplnění bych mohl připsat, že fyzikální experiment nemusí nutně postihovat všechny aspekty modelované skutečnosti. Je legální použít mnohá zjednodušení, pokud jsem schopen obhájit, že působí ve prospěch hypotézy, kterou hodlám pokusem vyvrátit. Konkrétně - pokud budu chtít dokázat, že předmět upuštěný z výšky tak, aby dopadl na ocelovou konstrukci, se nemůže takovou překážkou propadnout (navíc způsobem, který má přinejmenším v některých svých fázích prokazatelně parametry volného pádu), mohu (za předpokladu, že se s diváky shodnu na tom, že ocelová konstrukce je zajisté odolnější překážkou než kartónový skelet) namísto překážky klidně kartón použít. Ještě efektnější by bylo použít jako "beranidlo" železnou krychli - jsem přesvědčen, že i tak by došlo k mnohem významnějšímu zpomalení (spíše k předčasnému zastavení pohybu) než jaké bylo 11. září pozorováno. Pokud považujete za hlavní nedostatek průkaznosti tohoto experimentu měřítko, musel byste určit nějakou mez rozměrů, při které přestává fungovat krabicová analogie a začíná se uplatňovat nějaký jiný fenomén (soudím, že hodně sázíte na KŘEHKOST oceli vystavené PRUDKÉMU RÁZU, zatímco já, nejsa statikem, bezpodmínečně požaduji, aby vysvětlení vyhovovalo přinejmenším zákonu zachování hybnosti) Pokud jste tedy nepochopil, co oním pokusem chtěl pan Gage ukázat, zde Vám podávám věcné vysvětlení. Pokud jste to pochopil a přesto zde "kalíte vodu", hrozí při vší úctě nařčení z demagogie Vám. Když chtěl Richard Feynman znázornit komisi pro vyšetřování havárie Challengeru, že gumové těsnicí kroužky ztratily v mrazu pružnost, navlékl obdobný kroužek na sklenici s ledem, kterou si k tomu účelu nechal do jednací místnosti přinést. Tehdy jej nikdo z demagogie neobvinil a nepodsouval mu, že "raketoplán přece není žádná sklenice s ledem".
- Ad Richard Gage demagog?
Člověk, který se dožaduje odpovědí na své otázky a otevřeně vyzývá k oponentuře svých hypotéz, v mých očích demagogem není. I proto jsem jel do Vídně, abych se přesvědčil, zda bude přístupný otázkám přítomných účastníků. U mě obstál. Naopak - neobstáli všichni ti odborníci, kteří jím (i mnou) byli v minulosti přímo či nepřímo tázáni - a buďto mlčí nebo mlží.
- Ad Pánové, co vydali oficiální zprávy
Pokud se problematikou zabýváte teprve 2 měsíce, myslím, že ještě nemůžete znát všechny argumentační veletoče oficiálních velelhářů. Přeji Vám pevné nervy a odolné trávení při konzumaci jimi servírovaných chuťovek.

nie som statik, ale mam sedliacky rozum. Ked som si staval z karat pyramidy ked som bol maly (povedzme 6 poshodi) a potom som ich bural - narazil som do prvych 2. poschodi, tak ta pyramida nikdy nespadla cela.
Co mi na to poviete, pan statik?

Dostavili se dva inženýři a dva architekti, jinak publikum (cca 80 lidí) tvořili převážně studenti. Ti inženýři seděli v řadě přímo přede mnou a všímal jsem si, že Richardovi chvílemi ochotně pomáhali s převody Fahrenheitů na Celsia či stop na metry. Největší problém byl asi převod akrů na metry čtverečné - to u plochy jednotlivých podlaží v budovách WTC.
Možná proto, že akce nebyla nijak anoncovaná ani na žádných plakátech v blízkosti univerzity, dostavili se většinou zájemci, kteří úsilí o prosazení nového vyšetřování sledují na internetu a nejsou vůči němu předpojatí.
Co se týče atmosféry v sále - řekl bych, že byla vlídná až přátelská. Při živém kontaktu s publikem to bývá patrné ve chvílích, kdy se účinkující pokusí situaci odlehčit a zažertuje. Reakce obecenstva byly spontánní a vstřícné. Poněkud mě mrzelo, že se při prezentaci nezdařilo uvést do chodu mikrofon pro přednášejícího. Šlo tudíž o ryze akustický - unplugged počin.
Těch otázek se při samotné prezentaci stihlo asi 5, nebyly příliš konfrontační, spíše šlo o snahu doplnit, ujasnit sobě i ostatním některé podrobnosti.
Po přednášce Richard chvíli diskutoval s těmi, kteří za ním přišli "na stupínek" k tabuli (tam proběhl rozhovor mezi R.G. a oním oponentem, který se i po přednášce hlásil k zastáncům, oficiální teorie - bohužel tuto debatu jsem však neslyšel), po opakovaných výzvách k opuštění posluchárny ještě chvíli pokračovala diskuse na chodbě - o tom už jsem psal. Myslím, že kdybychom mohli zůstat v posluchárně déle, trvala by diskuze nejmíň hodinu.
Na odkazu http://www.ae911truth.org/events/eurotour/ je k přečtení popis z pohledu R.Gage, kde otázky z publika ocenil kladně. Mám i audiozáznam z akce, ale obávám se, že otázky z publika na něm nebudou příliš zřetelně slyšet. Nezpracovával jsem jej, ta technická (ne)kvalita mě dost odrazuje.

"To: okmas –kde jste přišel na to, že zpomalení tělesa je řádově 40%?"
-ak uvazujeme ze by vrchne poschodia padali cez vzduch, boli by spomalene priblizne o 40% (moze to byt aj 30, ale nejako zasadne na tom nezalezi). ide totiz o plochu poschodi, ktora by teda, logicky, celila odporu vzduchu, a ktora je relativne dost velka (63x63m = 3969m(2), co su skoro 4 kilometre stvorcove, trosku dost nie? :). ovela vacsia ako pri padajucom kameni, kde moze byt plocha, ktora celi odporu vzduchu radovo niekolko cm(2), kedy moze byt spomalenie odhadujem tak 2-4% (iba na ujasnenie, co som tym myslel).

"A je logické, že rychlost pádu se zvyšuje, protože odpor je v každém patře stejný, ale hmotnost padajícího tělesa se zvyšuje(zákon zachování hybnosti)."
-toto mi vela ludi hovori, a to je to, ze sa hmotnost padajuceho telesa zvysovala. ale ked sa pozriete na zabery padu oboch dvojiciek, je jasne vidiet, ze drviva vacsina hmoty poschodi, ktore boli pod zonou narazu, sa po styku s padajucimi vrchnymi poschodiami vymrstila do okoliteho priestoru, co znamena, ze sa nepohybovali vertikalne smerom nadol a tak netvorili sucast padajucej hmoty, ktora vytvarala tlak na neposkodene poschodia.
nazorne video tu:http://911blog.yweb.sk/comment/reply/558/2593
http://www.youtube.com/watch?v=7C8SDoZdFrk
z toho jasne vypliva, ze tvrdenie, ze sa tiaz hmoty, ktora vytvarala tlak na zvysok budovy, zvacsovala v zavislosti od casu padu je markantne neopodstatnene.

ked sme uz pri tych fyzikalnych zakonoch, co takto ZAKON ZACHOVANIA ENERGIE?
pri pade WTC by malo platilo, ze:
E(potencialna v najvyssej vyske) = E (kineticka v najmensej vyske) + E(odporova)
nebudem tu teraz pocitat presne cisla, pretoze len boh vie ake parametre tam v skutocnosti vseliake boli, ale aj zdravy sedliacky rozum nam povie, ze odporova energia tak pevnej a velkej hmoty zeleza a betonu je priliz velka na to, aby sa vacsina polohovej energie premenila na kiteticku tak, aby kineticka energia bola dostacujuca na znicenie celej budovy.

"Krabice se mi nelíbí hlavně z důvodu odlišné konstrukce a nezachování poměru velikosti a hmotnosti."
-o odlisnej konstrukcii asi nebudeme debatovat, pretoze to je pravda, ale pomer hmotnosti a velkosti bol zachovany!
ak uvazujeme tak, ze kazde jedno poschodie malo rovnaku hmotnost, tak je jasne ze pomer hmotnosti sa nezmenil. stale bola 1/5 celej hmotnosti nad zonou narazu a 4/5 pod nou. ibaze to v tomto pripade nebolo niekolko tisic ton, ale tresnem 5 kilogramov, ale pomer hmotnosti (teda ak si urobime jednoduche dva zlomky, ktore sa maju navzajom rovna) sa nezmenil.

"Konstrukce dvojčat je sloupová spojená vodorovnými nosníky, kdežto krabice je stěnová-a to je dost podstatný rozdíl."
-z tohto vasho vyjadrenia mi je teda jasne, ze povazujete za stabilnejsiu konstrukciu, ktora ma len styri steny a ziadne vertikalne nosniky ako konstrukciu ktora je doslova siet vertikalnych a vodorovnych ocelovych nosnikov. opravte ma ak sa mylim, ale toto je to, co mi z toho vyslo.

"Jenom mě trochu podivuje, že bez znalosti mechaniky a konstrukce dvojčat tu všichni sebevědomě a s jistotou prohlašujete, že to prostě samo nemohlo spadnout."
-ako uz opakujem, statika a priciny padu nie su az tak dolezite (aj ked maju urcite vysoku dolezitost), hlavna vec, ktora je velmi kontroverzna je mechanizmus padu, ktory nekoresponduje s udajnymi pricinami padu. inak iba tak naokraj - viete co hovori oficialna sprava o mechanizme padu dvojiciek (NIST report z roku 2005)? oni proste o tomto velmi dolezitom atribute nehovoria absolutne NIC! myslite si, ze ak by na tomto pade nebolo nic zvlastne, a ako aj vy ste sa snazili interpretovat, ze bol absolutne v sulade s udajnymi pricinami padu, nevydali by aj o TOMTO spravu? NIST totiz tvrdi, ze na vysetrenie utokov je dolezite (z vedeckeho hladiska) iba to, co sa stalo bezprostredne po iniciovani kolapsu, s cim dufam nemozete suhlasit ani vy, pretoze kazde jedno vedecke vysetrovanie MUSI porovnat vysledok s tym, co ho iniciovalo a zistit ci tieto dva atributy spolu suvisia alebo nie.

co sa tyka vasho zaujmu o konfrontaciu s panom Gageom, nie je problem, obráťte sa na niektoreho z ostatnych pouzivatelov tohto bolgu, ktory maju anglictinu na vysokej urovni a verte mi je ich tu dost, bohuzial ja osobne by som sa medzi nich neradil :)

a nebojte sa, nechceme vas ukamenovat, iba dufame, ze ste inteligentny clovek, o com nepochybujem, ze ste a preto dufame v to, ze sa aspon pokusite otvorit si oci.

a iba tak, by the way, co si vy myslite o pade budovy WTC7, ak vobec o nej viete. a poprosim aby ste mi hlavne na tuto zalezitost odpovedali.

PEACE, dakujem :)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Voln%C3%BD_p%C3%A1d

z tohto clanku by som vam odporucal precitat si zaverecnu vetu (pretoze tento clanok hovori o volnom pade v idealnych podmienkach):
"Uvedené řešení je pouze přibližné, protože gravitační pole Země ve skutečnosti není homogenní a se zvětšující se výškou jeho síla klesá. Chyba je však při výpočtu pádů na povrchu Země o mnoho řádů nižší, než například vliv odporu vzduchu."

z tejto vety je jasne, ze vplyv odporu vzduchu by sa nemal zanedbavat, pokial len nechceme pocitat priklad zo siedmej triedy :)

odporova sila pri stvorcovej ploche S sa pocita takto:
http://upload.wikimedia.org/math/c/d/d/cdd2c6ea0a9dc0787429c54f89926c6b....

pricom rychlost sa neustale zvysovala a tak aj odporova sila sa priamo umerne zvysovala.

-opravte ma ak sa mylim, pretoze je to samozrejme velice mozne :)

O kamenování nemůže být řeč, jsme vděční za každého solidního oponenta.
Nyní k věci:
Dobrá, vynechme na chvíli sloupy jádra i pláště a uvažujme jen ta podlaží:
Předpokládejme, že každé poschodí visí zavěšené v příslušné výšce ve vodorovné poloze na 3 nebo 4 lanech, pevných právě tak, aby dotyčné poschodí unesla. Takže jakmile na něj shora dopadne řítící se vršek budovy, lana ihned prasknou, poschodí se nepružně srazí s padajícím vrškem, vršek se díky té srážce trochu zbrzdí (zde právě uplatňuji zákon zachování hybnosti) a celé to pak letí volným pádem dál k dalšímu poschodí, kde se to zase trochu zbrzdí, dokud se to nepropadne až dolů. Navíc uvažujme, že např. vrchních 15 pater poletí najednou, pro jednoduchost celou jejich hmotnost uvažujme umístěnou na střeše budovy.
Nebereme v potaz ani tloušťku podlaží, ani to, že v dolní části byla budova konstruovaná přece jen o něco bytelněji. Pro 110 patrovou budovu vysokou 410 metrů nám to dolů spadne za 12,7 vteřiny. Já uznávám, že tento čas může vyhovovat pozorované realitě. Zpráva vyšetřovací komise se s těmi 10 vteřinami nejspíš plete, fakticky se předpokládají časy pádu cca 15 až 20 vteřin. Ale myslím, že se v našem společném myšlenkovém modelu brzy dostaneme s celkovým časem podstatně výš.
Vás nyní prosím, abyste navrhl, kolik energie bych směl započítat na přelomení sloupu jádra a sloupu vnějšího pláště, já to pak ve svém výpočtu zohledním. Všiml jsem si, že na tu energii potřebnou k prasknutí sloupu statici nějakou pomůcku znají. Případně i navrhněte, kolikero přelomení mám uvažovat pro každý ze sloupů - třeba se shodneme na selhání v každém 3 poschodí, pokud připustíte selhání v každém poschodí, tím lépe, energie potřebná pro destrukci sloupů bude větší a čas se nám tudíž prodlouží. Spokojím se i s energií potřebnou k přelomení v místě svaru. Ty rozměry sloupů případně zjistím.
Pak bychom ještě mohli zohlednit nějaké procento trosek odlétnuvších mimo půdorys - navrhněte, kolik to asi bylo (1 procento pro každé podlaží?), a já se pokusím nějak zjistit, kolik energie se nám rozptýlilo při drcení betonu. To, zda se beton skutečně při pádu z výšky rozpadne na prach anebo se jen rozlomí na několik kusů, doufám ještě také někdy probereme - na to by se mohl udělat i experiment.
Budu mít ještě další náměty na zpřesnění našeho myšlenkového modelu a myslím, že každý z nich nám ten čas potřebný k úplnému kolapsu o něco prodlouží.
Anebo mi budete chtít tvrdit, že přidáním sloupů se čas kolapsu zkrátí? ;)
Přidám jeden tip:
Graem macQueen Forensic analysis of 9/11 - cca 18.-22. minuta - je tam porovnání počátku kolepsu (první 3 vteřiny) s volným pádem. Pro mě velmi přesvědčivé.
http://www.youtube.com/watch?v=dPWUbHUAqZE

Přikládám ještě komentovaný algoritmus toho výpočtu, je to sice ve FANDu, ale snad srozumitelné i neprogramátorům.

var I: real;
vWTC1: record of WTC1;
g,h,PP,Top: real;
begin
{ celkovou hmotnost m muzu brat = 1, protoze na dobu kolapsu nema vliv }
edit(GP,()); { rucni nastaveni parametru }
WTC1.nrecs:=0; { GP.PP vyprazdneni tabulky }
g:=GP.g; { gravitacni zrychleni, g=9.81 }
h:=GP.h; { vyska baraku, h=410 }
PP:=GP.PP; { celkovy pocet pater, PP=110 }
Top:=GP.Top; { vrchnich PP pater povazujeme za beranidlo, Top=15 }
I:=1;
{ Do tabulky WTC1 si nachystame nejdriv hmotnosti jednotlivych podlazi }
{ 1. radek bude prizemi, PP-ty radek bude strecha }
while I<=PP do
begin
vWTC1.p:=I;
{ od prizemi az po patra povazovana za beranidlo
uvazujme hmotnosti pater stejne }
if I<=PP-Top then vWTC1.m:=1/PP;
{ Protoze hmotnost vrsku mám na strese, hmotnosti zbyvajicich Top pater = 0 }
if I>PP-Top & I<PP then vWTC1.m:=0;
{ Hmotnost celeho vrsku (Top pater) ... beranidla ... uvazuji na strese }
if I=PP then vWTC1.m:=(Top)*(1/PP);
{ zapis jednotlivych pater do tabulky }
writerec(vWTC1,0);
I+=1;
end;
I:=PP;
{ nyni nechame vrsek spadnout na spodni podlazi }
{ I-ckem budeme prochazet odshora dolu a prubezne
budeme inkrementovat hmotnost a rychlost }
while I>0 do
begin
{ pokud jsme s indexem pod urovni beranidla,
zvysujeme hmotnost padajícího telesa o
hmotnost nejblizsiho vyssiho patra,
ktere s sebou vsak nese vsechnu hmotu shora }
if I<PP then WTC1(I).m += WTC1(I+1).m;
{ Pro horní patro je pocatecni rychlost 0}
if I=PP then WTC1(I).v0 := 0
{ Pro kazde jiné I-té patro spocitam rychlost jako
nepruznou srazku I-teho patra s tim, co na nej spadlo shora }
else WTC1(I).v0:=WTC1(I+1).v*(WTC1(I+1).m)/WTC1(I).m;
{ Tady si pocitam cas, jak dlouho I-te patro poleti,
nez narazi do patra pod nim.
Je to prachobycejny volny pad s pocatecni rychlosti v0
na vzdalenost h/PP }
WTC1(I).t:=(-2*WTC1(I).v0/g+
sqrt(sqr(2*WTC1(I).v0/g)+(8*(h/PP)/g)))/2;
{ Rychlost, s jakou to vrazi o patro niz }
WTC1(I).v:=WTC1(I).v0 + g*WTC1(I).t;
{ Tady si vyscitavam ty casy, abych mel prubezny cas v I-tem patre }
if I<PP then WTC1(I).t += WTC1(I+1).t;
{ a pro porovnani - cas,
za ktery by do toho mista shora dolitlo teleso volnym padem }
WTC1(I).tvp := sqrt(2*(PP+1-I)*H/PP/G);
{ ... hop na dalsi patro }
I+=-1;
end;
edit(WTC1,());
end;

neviem odkial mate info o skolabovani jadrovych nosnikov ako prvych (myslim ze to nie je ani v ofi sprave). Preco by mali skolabovat ako prve ked neboli vsetky rovnako poskodene.

Pozrite sa na odhadované poškodenie jadrových nosníkov po náraze lietadiel (WTC1, WTC2). Je nutné dodať, že sa to týka len 2-3 poschodí, spodná ani vrchná časť veží nárazom poškodená nebola. Pozn: na tomto obrázku sú jadrové nosníky zobrazené len ako bodky, v skutočnosti boli niekoľko krát širšie, dlhšie a hrubšie ako externé nosníky.

http://911.yweb.sk/images/wtc/column_damage/WTC1Damage.jpg
http://911.yweb.sk/images/wtc/column_damage/WTC2Damage.jpg

oplati sa prelistovat si http://911.yweb.sk, nie len blogy a forum na 911blogu ;)

ako ste popisovali ten priebeh kolapsu budovy, aj ked mi pride menej pravdepodobny, ma to hlavu a patu a preto ho urcite nebudem odsudzovat. mam vsak urcite vlastny nazor, ale vo vase kvality verim tiez. co ma vsak napadlo:

"Ze záběrů je jasně prokazatelné, že první padali jádrové sloupy."
-mne to mozno az take jasne nie je. kebyste boli taky dobry, a ponukli nejake nazorne video.

"A tato hmota padala půdorysem budovy a vystřelovány byly pouze části vnějšího pláště. Proto tvrdím, že hmotnost se zvyšovala."
-ako je zo zaberov vidno, tak podla mojho nazoru, bola jednoducho hmota, ktora bola vystrelena do okoliteho priestoru neadekvatna s tou, ktora bola vo vonkajsom plasti. teda hmota z vonkajsieho plastu by jednoducho nestacila na vytvorenie tak velkeho, nazvyme to, "dazdnika", ktora sprevadzal budovu pri pade.

zaujimalo by ma teda, ci vy verite ze to urobila nejaka Al-kajda s vreckovymi nozikmi alebo snad niekto iny?

haaaaaaaaaaaaahahahahasahhwhhehehehhhieiheiehieheihieehhh.

U WTC7 jsem ochoten připustit demolici, protože tomu opravdu vše nasvědčuje

výborně makaku

nosili tam, výbušniny , když tam hořelo na přesně určená místa,
hahhahahahahahahahaaaaaaaaaaaa